Charakter:Poměrně krátký, ale velmi namáhavý výstup na Rote Säule (známý také pod názvem Via Ferrata di Stefano) otevřený v roce 1986.
Perfektní linie a uchvatné pohledy na okolní štíty kompenzují dlouhý nástup. Skála na Roten Säule je tak zvětralá a křehká, že je jen stěží si představit, jak všechno jištění drží. Pro slabší lezce je vytvořena lehčí varianta.
| Popis:Po několika kramlích na začátku je první obtížnější místo (D). Pak traverz na malý balkónek a odtud prvním převislým žebříkem (C/D) k duhému převislému žebříku (D/E, 14 metrů dlouhý a 3 metry převislý). Zde se tato těžká varianta napojuje na původní lehčí cestu a pokračuje dlouhým a vyčerpávajícím žebříkem (B).
Stupňovitým a už ne tak strmým terénem (B/C až C) na vrcholový hřeben (B) a k vrcholovému kříži.
|
Komentář k zajištění:Žebříky, kramle a ocelové lano (občas nepříjemně tenké). |
Příjezd:Po B108 do Matrei a dále do Virgental směr Wallhorn. U místního ukazatele vpravo, kolem hospody, po dlouhé rampě a po pravotočivé zatáčce k parkovacímu automatu (1430 m). Při použití veřejné dopravy vlakem do Lienze a odtud autobusem (linka 4412) do Prägraten. Dále pěšky. |
Přístup ke stěně:Po lesní cestě směr Eisseehütte (Timmertal) až k Wallhorner Alm (2133 m). Vlevo přes Timmelbach a vystoupat svahem, jihozápadním směrem na hřeben (cca 2300 m). Na svahu mírně do kopce se nachází krásná Sajathütte (2575 m).
Na chatu 3 hodiny chůze od parkoviště. Dále severně od chaty za lavinovou zábranu směr Sajatscharte k nástupu. Nástup lehčí varianty je kousek víc napravo pořád ve směru Sajatscharte a pak pruce doleva k stěně.
Od Sajathütte cca 10 minut. |
Sestup:Směrem na jih do štrbiny (volné ocelové lano, jedno místo B) a okolo skalní věže. Dále širokým, travnatým svahem po zřetelné pěšině a doleva k chatě. |