Po dlouhých 25 letech byla v jižní stěně Point Walker (Grandes Jorasses) zvané Tronchey wall, opět vylezena nová cesta.
Prvovýstup dokončili 22. května 2010
italští horolezci Marcello Sanguineti, Sergio De Leo, Michel Coranotte a Marco Appino.
Cesta má název Plein Sud, převýšení 900m a obtížnost VI, WI4+/5R, M6+ .
Historie jižní stěny (Tronchey wall)
Historie prvních výstupů 1200 m vysokou jižní stěnou Grandes Jorasess se datuje do roku 1923.
Tehdy horský vůdce Alberto Rivetti, Francesco Ravelli a Evariste Croux přelezli hranu Pra, která byla od té doby zopakována pouze 5 až 6 krát.
Stěna Tronchey Wall patří mezi poslední slezené stěny v masívu Grandes Jorasses a žádná z cest tam nebyla dosud zopakována.
Není se čemu divit. Tronchey Wall je nejen obtížně přístupná, ledovec Pra Sec
byl prostoupen až v roce 1972 Alessandro Gognou a Guido Machettem , ale především jsou v této stěně s jižní orientací zřídka kdy dobré sněhové a ledové podmínky.
Nadmořská výška nástupů je relativně malá, sníh je v dolní části stěny většinou rozbředlý, hrozí pád kamení a v kuloárech může téci voda.
Nastupuje se přímo z autokempu Tronchey a dále už není žádná chata ani bivakovací bouda.
Cesty které byly ve stěně Tronchey doposud vylezeny:
Upper Tronchey route (Rand Herron/Croux/Croux, 1928, asi TD+, 5a?,
60°, 1000m). Cesta otevřená Rand Herronem a dvěma vůdci z Courmayeur, kteří původně chtěli lézt hranu Tronchey, ale pak z ní diagonálně přetraverzovali horní část stěny. Gogna-Machetto (Gogna/Machetto, 1972, prob. ED2, 6°/6b, A1, 1400 m.).
Duo taletovaných Italů nastoupilo mírně vpravo od spodních převisů. Potom pokračovali po pilíři několika technickými a mixovými délkami. V dolní části stěny bývá mokrá skála.
Dosud nezopakováno. Direttissima - Gianni Comino Memorial Route většinou známá jako Phantom Direct (Grassi/Luzi/Rossi, 1985, VI 6, 90°, 1400m).
Jde o nejdelší technickou a ledovou cestu v masívu Mont Blancu a druhý nejdelší občas zamrzající kuloár v Alpách.
Jde o linii ledopádů a žlabů postupujících nejdříve vpravo a potom úzkým sněholedovým kuloárkem vlevo.
Klíčové místo je asi 200 m traverz vpravo přes plotny pokryté sněhem a ledem v centrální části stěny.
Cesta je lezitelná jenom za chladných podmínek.
Dosud nezopakováno. Plein Sud (Appino/Coranotte/De Leo/Sanguineti, 2010, VI 6, WI5,
M6+R, 950 m ) z římsy 50 m pod Třetí věží Tronchey.
Cesta začíná nálezem do výrazného kuloáru mezi Třetí věží a centrálním pilířem.
Pro nesoudržný sníh končí asi 50m pod vrcholovou hranou.
Další informace o Plein Sud se za nedlouho objeví v průvodci zde na Revue.
Marcello Sanguineti děkuje firmám TrangoWorld a Grivel
|
